Podílníci Mittalu bojují o miliardy

V hutní firmě ArcelorMittal Ostrava (AMO) se schyluje k vytěsnění minoritních akcionářů. Mateřská korporace ovládaná ocelářským magnátem Lakšmí Mittalem vlastní po nedávném obchodu se skupinou PPF 96,4 procent akcií huti. Může tak donutit menšinové akcionáře, aby jí podíly prodali. „Uvažujeme o tom," potvrdil mluvčí Mittalu Arne Langer.

Začíná tak bitva o cenu za akcie minoritářů, kteří drží 3,571 procenta akcií AMO. Malí podílníci hodlají využít i soudní spory, jež s firmou vedou. Minoritáři si stěžují u soudů a u burzovních dohledů v New Yorku a v Londýně, že AMO nevyplácí dividendy, prostřednictvím půjček však odvedla mateřské skupině přes 25 miliard korun. Nedávno zvítězili u Městského soudu v Ostravě, který zrušil usnesení loňské valné hromady, jež opět výplatu dividend odmítla. Rozhodnutí není pravomocné, AMO se v pátek odvolal.

Akcionáři jsou ale ochotni právní válku ukončit. „Jsme připraveni přehodnotit pokračování ve sporech, když nám bude nabídnuta férová cena," říká Jiří Psota, mluvčí skupiny revoltujících třinácti podílníků, kteří vlastní dohromady přibližně 0,85procentní podíl v huti.

Co minoritáři za „férovou" nabídku považují? „Naše propočty hovoří o ceně kolem sedmi až deseti tisíc korun za akcii. Je v ní započítána očekávaná nižší ziskovost ocelářského byznysu v nadcházejícím ekonomickém cyklu," řekl Psota.

Takový požadavek je výrazně vyšší, než za jakou nedávno své akcie prodala PPF. Ta za 13,88 procenta dostala 6,879 miliardy, tedy zhruba 3 800 korun za akcii. Podle některých analytiků se asi tolik dá čekat i při vytěsnění. „Domnívám se, že ocenění PPF bude velmi blízké skutečné a férové hodnotě Mittalu. Nečekal bych, že by minoritní akcionáři byli schopni dosáhnout lepších podmínek. Ale měli by se k nim přiblížit," soudí analytik Radim Kramule z České spořitelny.

Cenu lze také odhadnout porovnáním s jinými velkými hutními společnostmi, jejichž akcie se obchodují na burze. „Podle násobků zisku či vlastního kapitálu se dostáváme k podobné ceně, jako u podílu PPF. Tedy asi 50 - 60 miliard korun za firmu, což je asi 4 - 5 tisíc korun za akcii," odvodil Marek Hatlapatka, hlavní analytik společnosti Cyrrus.
Kdyby Mittal vykupoval minoritáře za cenou podobnou obchodu s PPF, stály by ho akcie 1,8 miliard korun, při sedmi tisících za akcii, jež žádá Psota, by se cena za squeezeout vyšplhala na 3,25 miliardy.

„Naše cena není přemrštěná. Musí vzít v úvahu desítky miliard, které AMO nastřádal na účtu nerozděleného zisku," říká Psota. „PPF si s akciemi kupovala právní spor a pak akceptovala minimální cenu za svůj odchod. Tu cenu nelze brát za referenční. Uvidíme, jakou cenu Mittal nabídne. Když nebude férová, budeme chtít dorovnání."

Akcie MO,obchodované na burze RM-SYSTÉM, zažily od konce loňského roku růst. V prosinci se jejich cena pohybovala těsně pod třemi tisíci korun, v pátek se vyšplhala na 3850 korun za akcii. „Nízká likvidita ale znamená, že z této ceny nelze moc vycházet," říká Hatlapatka.

22.2.2010, Jan Záluský, Hospodářské noviny