Alexis Juan: Když jsem vedl Komerční banku, nepůjčil jsem Orku ani korunu

* E15: Na začátek jeden citát: „Čtyři roky ve funkci předsedy představenstva a generálního ředitele Komerční banky zůstanou nejnáročnějšími v mém profesionálním životě. Cítím, že nastala doba věnovat čas osobnímu a rodinnému životu." Víte, kdo to řekl?

Alexis Juan.

* E15: A co změnilo vaše stanovisko z června roku 2005?

Nemohl jsem žít jako penzista. Sledovat televizi, číst noviny, chodit občas do kina. Zjistil jsem, že kdybych v tom pokračoval, velmi rychle bych zemřel. Byl jsem zvyklý dělat šestnáct hodin denně, přes víkendy, a najednou nebylo nic. Naštěstí to viděli i lidé z poradenské společnosti Bain & Company, a tak mi navrhli, abych s nimi začal spolupracovat. Co se týká rodiny, s ní nyní trávím daleko víc času než dřív. Hlavně s mými třemi vnoučaty. Ve Francii jsou každých osm týdnů ve školách prázdniny. Takže s vnoučaty jezdíme lyžovat, k moři a podobně. Trávím s nimi hodně dní a zjišťuji, co jsem všechno nestihl se svými dětmi. Nyní vidím jak rostou, zjistil jsem například, že děti do dvou let téměř neumějí mluvit.

* E15: Kdybych měl pokračovat v citaci vašich výroků, vybral bych si následující úryvek: „Budu odpočívat. Žádné pracovní závazky, žádné povinnosti, budu se věnovat rodinnému životu. Ze všeho nejdřív se začnu víc hýbat. Chci si taky koupit motorovou loď a občas rybařit na Středozemním moři. Možná, že budu trochu cestovat po světě. Kompletně měním život. Obchodní aktivity v něm už každopádně nemají místo." Koupil jste si loď ?

Ano. Mám na pobřeží byt a šestimetrovou motorovou loď. Těsně před tím, než jsem odjel z Prahy, jsem si udělal zkoušky, abych ji mohl řídit. Dva měsíce v létě trávím vždy tam s dcerami a vnoučaty.

* E15: Jak dlouho trvalo, než jste zjistil, že nemůžete zůstat penzistou?

Šest měsíců. Víte, nepředpokládal jsem, že odchod do důchodu bude tak tvrdý. Když jsme se vrátili do Paříže, žili jsme v domě - mít vlastní dům je v Paříži poměrně vzácné. Dům však znamená víc podlaží, v našem případě dvě. Rozhodli jsme se však, že nechceme žít ve více patrech, už kvůli vnoučatům, ale také kvůli nám, až zestárneme. Pak jsme našli možnost jít do tohoto bytu, který je dostatečně velký a na dobrém místě, tak jsme se přestěhovali a já jsem začal opět pracovat. Bain & Company, patřící do světové velké čtyřky mezi konzultantskými firmami, mne požádala, abych vytvořil bankovní oddělení, které do té doby neměla. Ale není to tentýž druh práce, který jsem dělal dřív. Jsem poradce a na této práci je skvělé, že můj tým je plný mladých lidí. Většina z nich je mezi 26 a 40 lety, všichni jsou velmi dobře vzdělaní. Užívám si práci s mladšími lidmi - udržuje mne to fit a znemožňuje cítit se starší, než jsou oni.

* E15: Co je to za firmu?

Je to americká firma, zaměřuje se hlavně na strategické poradenství, ne tolik na procesy, jako někteří konkurenti. Například pro Société Générale připravovala restrukturalizaci v Rusku nebo pomáhala BNP Paribas, když koupila banku na Ukrajině. Před krizí jsme pracovali pro Fortis, který připravoval úplně novou strategii drobného bankovnictví. Nebo jsme pracovali pro nový management Dexie a připravovali její restrukturalizaci. V tomto případě jsem například odpovědný za restrukturalizaci drobného bankovnictví této druhé největší retailové belgické banky. To je to, co jsem do této konzultantské firmy přinesl, předtím se poradenstvím zaměřeným na drobné bankovnictví nezabývali. Ale není to dennodenní práce, se svým týmem na jednotlivých projektech pracuji řekněme pět dní v měsíci.

* E15: Nyní jste však především zaměstnancem společnosti Orco...

Ne, tak to není. Jsem členem představenstva, ale jsem nezávislý. Nejsem součástí managementu Orka.

* E15: Kdo vás oslovil, abyste se na restrukturalizaci Orka podílel?

Zavolal mi Jean-Francois Ott (zakladatel a generální ředitel společnosti - pozn. aut.), kterého znám z Prahy. Zavolal mi a řekl, podívej, potřebuji nezávislé kvalifikované lidi a pamatuji se, že jsi měl při restrukturalizaci Komerční banky úspěch. A restrukturalizace je něco, co nyní Orco opravdu potřebuje udělat. Byl bych rád, abys pomohl mně a celé společnosti.

* E15: A vy jste souhlasil...

Neřekl jsem okamžitě ano. Nejprve jsem potřeboval pochopit, co přesně soud se společností zamýšlí, protože právo, pod jehož je Orco ochranou, je ve Francii nové. A také jsem se potřeboval dozvědět, proč je ta firma v takových problémech. Neznal jsem detaily, takže jsem Jean-Francoise Otta požádal o informace. Potkali jsme se dvakrát. Tato společnost byla dána do režimu soudní ochrany před věřiteli v březnu 2009. A soud mimo jiné stanovil dvě podmínky: že Orco musí změnit strukturu společnosti a přijmout nový způsob řízení. Soudce řekl, musíte mít představenstvo, jehož většina členů bude nezávislá. Požadoval, aby byly vytvořeny čtyři komise. Já jsem předsedou té, která má na starost restrukturalizaci společnosti, a členem komise zabývající se auditem. A musel jsem se také ujistit, zda nejsem v konfliktu zájmů.

* E15: Firma v Česku prudce expandovala, když jste vedl Komerční banku. To soudu nevadilo?

Když jsem vedl Komerční banku, odmítl jsem Orku půjčit byť jen jedinou korunu. JeanFrancois Ott za mnou často chodil a říkal, podívej se, ČSOB mi půjčuje peníze, Erste Bank mi půjčuje, a vy nechcete. Řekl jsem mu, podívej, nepůjčím ti peníze ze dvou důvodů. Tvoje zadlužení je příliš vysoké a to nemohu akceptovat. Dalším důležitým důvodem bylo, že ve skupině Société Générale se peníze developerům prostě nepůjčovaly. Neměli jsme s tím zkušenost. Poté, co jsem odešel, Komerční banka Orku půjčila a paradoxně část mého poslání v současné roli nezávislého člena představenstva bylo jednat s managementem Komerční banky o prodloužení úvěru.

* E15: Vzhledem k vaší minulosti a pověsti v Komerční bance to musela být hračka...

Nebyla. Když jsem jednal s managementem Komerční banky, říkal jsem jim - ano, je to vaše riziko, dali jste dvouletý úvěr a nyní ho Orco nemůže splatit. Ale neplatí snad společnost úroky včas? Platí. Takže co je za problém, co chcete? Protože pozice Komerční banky byla taková, že v září 2009 měl být úvěr splacen a oni ho nechtěli prodloužit. A říkal jsem jim, vy přece nefinancujete obyčejný developerský projekt, vy financujete něco takového, jako je v Paříži La Défense. To si vyžádá mnoho let práce. Nakonec tomu porozuměli. Všechny projekty Orka refinancované bankami jsou velmi dobře zajištěny. Pokud se podíváte na úvěr Komerční banky na projekt Bubny, zjistíte, že i po přecenění, které se provádí každý rok, je hodnota pouhého území 75 milionů eur. Úvěr od Komerční banky je na 27 milionů.

* E15: Pro záchranu firmy je důležitá dohoda se všemi bankami. Jaká jsou stanoviska ostatních?

Museli jsme s každou bankou vyjednat prodloužení úvěrů, jít banku po bance a finanční ústavy nás podpořily. Přidali jsme více garancí, akceptovali samozřejmě zvýšení úroků. A nyní již s žádnou z nich nemáme problém a všechny rozumějí situaci, ve které se Orco nachází. Orku půjčilo peníze celkem 33 bank. Všechny velké evropské skupiny, jako jsou UniCredit, Intesa, Erste, Raiffeisen, Calyon, Société Générale, HSBC, Royal Bank of Scotland. Všechny velké instituce půjčovaly peníze Orku, to znamená Orco bylo atraktivní.

* E15: Zdá se, že všichni ti analytici i bankéři ve 33 bankách se zmýlili. Proč té firmě tak masivně půjčovali?

Protože ta společnost, to byl pohádkový příběh o úspěchu, protože trh šel nahoru, poptávka po bydlení a kancelářích v tomto regionu rostla, protože - a jsme u příčiny finanční krize - bylo jednoduché získat peníze. Spoustu peněz. Levných peněz s malým zajištěním. Nyní musíme být trpěliví. Úroky Orco platí a se splátkami musejí banky počkat.

* E15: Orco se na své cestě za vybudováním realitní středoevropské říše výrazně zadlužilo. Proč?

Na konci září dosahoval celkový objem úvěrů, které Orco od bank má, přibližně jedné miliardy eur. A proč nastaly problémy? Důvodem může být mladý management. Začali v Praze v roce 1991 bez jakékoli znalosti nebo zkušenosti s realitním trhem, který je velmi cyklický. Teď to vědí.

* E15: Kde se stala chyba, že firma na trzích s výborným potenciálem a příležitostí k růstu tak narazila?

Jean-François Ott dělal smysluplný byznys, měl jasnou vizi a neměl žádné peníze. Ale měl dobrý nos a dobře viděl situaci ve střední Evropě. Takže úspěch přišel velmi rychle. Lidé i banky si mysleli, že otvírání bývalých komunistických zemí je nové Eldorádo, a viděli v něm něco jako vizionáře. A dávali do firmy peníze. Byl mladý, neměl zkušenost, ale měl investory připravené ho následovat. To, že je vizionář a že se obklopil brilantními lidmi, ale nestačilo.

* E15: Máte na starost restrukturalizaci. Co může zachránit Orco?

Skupinu je třeba reorganizovat a je třeba snížit náklady. Existuje jasná definice strategie firmy. Soustředit se na hlavní byznys. Struktura této skupiny se musí odvíjet od obchodních aktivit, a ne od zemí, kde Orco působí, jako je tomu dosud. Dnes máte Orco Germany, Czech Republic, Poland. Abyste to uřídil, musíte mít všude různé manažery. Takže jsem jim řekl, to je nákladné, jako centrální vedení nad tím nemůžete mít kontrolu, to musíme změnit. Takže struktura se bude odvíjet od byznysu a centrála musí mít mnohem více kontroly. Dosud byla firma řízena lokálními manažery, centralizace kontroly managementem je tudíž nezbytná. Navíc v rámci skupiny Orco funguje celkem 196 firem a to je moc. Dále je třeba snižovat počet zaměstnanců. Počet zaměstnanců se během roku 2009 snížil o 11 procent. Redukce lidí letos uspoří deset milionů eur, celkové personální náklady tedy klesnou na 29 milionů eur. Dále se musí optimalizovat informační technologie. Jednat budeme například i s auditorem firmy, kterým je PricewaterhouseCoopers. Ten si ročně účtuje za audit firmy přes milion eur a to je příliš. Možností, jak šetřit, je mnoho. Co se týká auditu, nezajímáme se jen o cenu, ale také o jeho kvalitu. V současné době není seriózně organizovaný a to je něco, co nemůže pokračovat. To je důvod, proč se výbor pro audit, který se normálně schází čtyřikrát do roka, sejde letos nejméně šestkrát.

* E15: A co s aktivitami Orka v Německu?

Reorganizace tam je velmi důležitá, vždyť je tam alokováno 40 procent veškerých aktiv firmy. Bude to chvíli trvat, ale je třeba najít cestu, kterou se má Orco v Německu vydat.

* E15: Mluvíte o rozprodeji portfolia?

Ano, je třeba rozprodat i budovy. Celková restrukturalizace v Německu není otázkou zítřka, ale projekt začal.

* E15: Hlavním problémem Orka jsou držitelé dluhopisů, se kterými se firma stále nemůže dohodnout. Jak budete tuto situaci řešit?

Firma měla ke konci září 2009 zadluženost v dluhopisech splatných v letech 2010 až 2014 celkem 450 milionů eur. Držitelé dluhopisů jsou většinou velké instituce. Firma jim nabídla, aby převedli část dluhopisů na akcie a stali se akcionáři. Letos v lednu to držitelé opět odmítli. Před dvěma týdny jsme tedy soudu navrhli nové řešení - desetiletý splátkový kalendář. Splácet úroky firma samozřejmě bude dál, ale jistinu ve splátkovém kalendáři. První rok jedno procento, druhý až šestý ročně pět procent, deset procent v sedmém roce, 20 v osmém, 25 v devátém a deset v posledním. Celkově až 553 milionů eur včetně kapitalizovaných úroků V průběhu té doby bude firma schopna implementovat restrukturalizační plán.

* E15: Loni jste uvedl, že možnost Orka přežít je 50 procent. Co myslíte nyní?

Firma není ještě venku z problémů, ale může přežít a pokračovat v byznysu. Vidíme signály, že realitní trh se zotavuje a předpovědi vývoje ekonomik jsou lepší než před několika měsíci. Trh se zotavuje. Nedávno jsem četl, že Passerinvest Group chystá v Praze stavbu 149 luxusních apartmánů, a je vidět, že i banky se vracejí. Tento projekt je více než z 80 procent financován UniCredit Bank. Metrostav Development začíná s prvními 134 byty, celková investice činí 1,7 miliardy korun. Takže vidíte, že v Praze je apetit pokračovat ve výstavbě. Co se týče Orka, to má již na tři projekty v Praze stavební povolení. Stavět chce začít na konci letošního roku nebo na začátku příštího. Záleží na poptávce. Nejhorší časy jsou za námi.

* E15: Ekonomika se možná dostává do lepších časů, zdá se však, že se byznys už nebude dělat stejným způsobem jako dříve. Bylo velmi zajímavé sledovat vystoupení Nicolase Sarkozyho na fóru v Davosu. Souhlasíte jako bankéř s jeho voláním po větší regulaci ve finančním sektoru?

Absolutně. O potřebě hlubší regulace v bankovnictví nelze pochybovat. I já jsem profitoval z toho, co způsobilo krizi. Většina zisku Société Générale pocházela z investičního bankovnictví. Ale vždycky jsem kritizoval expanzi investičního bankovnictví uvnitř bank. Vždycky jsem také kritizoval výši bonusů, které investiční bankéři dostávali. Ne proto, že bych jim peníze záviděl. Ale špatné bylo, že je dostávali okamžitě po uzavření obchodu, přitom některé operace se vypořádávaly třeba po třech čtyřech letech. A když se něco stalo špatně, nebylo nikde v jejich systému vyplácení bonusů napsáno, že musejí nějaké peníze vracet. Navíc, tito lidé pracující v investičním bankovnictví nemají vůbec pocit, že by byli součástí kolektivu. Případ Jerôma Kerviela je toho příkladem. Oni hrají pouze na vlastní triko, ale svým přístupem ohrožují celou organizaci. V posledních letech se vytvářel dojem, že retailové bankovnictví je něco špinavého, že to přináší malé výnosy a zisk se na něm tvoří pomalu. Uvnitř každé z bank se vlastně vytvořily dvě. V té retailové lidé každý den dělali onu špinavou práci, vydělávali korunu po koruně. Pak byla ta druhá, zářná. A přišla krize, a není to retailové bankovnictví, které tuto krizi způsobilo. Tento způsob investičního bankovnictví uvrhl do nebezpečí nejen celé banky, ale především jejich klienty. To oni přijdou o peníze. Nyní do nich musejí vlády investovat miliardy a miliardy, a tyto peníze přicházejí od daňových poplatníků a budou je splácet naši vnuci.

* E15: Regulovat je tedy třeba?

Vždyť vidíte, co se dnes děje. Banky zase začínají vyplácet bonusy a to, co svět uvrhlo do krize, se opět začíná rozvíjet jako před ní. A opět to přináší vysoké výnosy. Ale je přece jasné, že to, co nese nejvyšší výnos, je zároveň nejrizikovější. Pokud nebude regulace, bude to stále pokračovat. Podívejte se na země, které jsou mnohem méně dotčené krizí, jako například Španělsko. Nemluvím o ekonomice, ale o jeho bankovnictví. Proč nejsou tamní banky postižené krizí?

* E15: Protože nemohly investovat do rizikových cenných papírů...

Ano, protože španělský regulátor byl striktní a tamním bankám nedovolil do některých cenných papírů investovat. A po čem Obama a Sarkozy volají? Chtějí udělat regulaci, která nás ochrání před tím, abychom se vrátili do toho, co bylo. Chtějí předejít další katastrofě. Nejde o to, jestli je to liberální, nebo není. Regulace bude ochrana zemí. Pokud své hry investiční bankéři chtějí hrát, ať to dělají. Ale za své peníze. Já jsem liberální, ale ani liberální ekonomika nemůže být bez kontroly.

8.2.2010, Vladimír Piskáček, E15