Šéfa Zentivy čeká těžký rok, bude muset zlevnit

„Turky mám rád. Obzvlášť po minulé neděli,“ směje se Jiří Michal, dlouholetý šéf Zentivy, největší farmaceutické firmy v Česku a jedné z největších ve střední a východní Evropě. Musel popřát tamním kolegům k neuvěřitelnému vítězství jejich národního fotbalového týmu nad tím českým na právě probíhajícím mistrovství Evropy.

K podobnému vítězství se schyluje i v rámci jeho firmy, byť z toho musí mít větší radost.

Loni v Turecku udělal velký nákup, za třináct miliard získal většinu ve farmaceutické firmě Eczacibasi. A Turci, sedmdesátimilionový národ, už letos nakoupí více prášků, mastí a roztoků od Zentivy než tuzemská VZP.

Michalovi se díky tomu podaří přežít druhý špatný rok na domácím hřišti, které je dosud největším trhem. Za první tři měsíce klesly tržby o desetinu, hlavně kvůli zavedení poplatků, které omezily předepisování levnějších léků. A už během pár měsíců se bude muset vyrovnat zřejmě s největším tlakem na snížení cen svých nejprodávanějších preparátů v historii.

„Kdyby se to, co se děje v Česku, stalo tady,“ poklepává na koláčový graf s tržbami své firmy v roce 2003, „asi bychom to těžko zvládali, ale teď...“ a tentokrát ukazuje na rok 2007, „teď jsme na tom mnohem lépe,“ říká šéf Zentivy.

Během posledních let koupil výrobce léků na Slovensku, v Rumunsku, v Turecku a v Maďarsku. Tržby se téměř ztrojnásobily na letos očekávaných téměř dvacet miliard korun. Až do Ruska rozkročený byznys mu pomáhá zklidňovat rozkolísaný obchod v jiných státech.Přesto investoři, kterým Michal od vstupu na burzu v roce 2004 vydělal desítky miliard, poslali loni akcie dolů. Vedení ztrestali v jednom okamžiku až padesátiprocentním pádem hodnoty firmy kvůli přílišnému optimismu a pozdnímu varování před problémy na velkých trzích v Česku a v Rumunsku.

Jeho kancelář ve 21. patře věžáku na pražském Pankráci je vzdušnou čarou pár set metrů od sídla Petra Kellnera, majitele skupiny PPF.

Zentivu čeká těžký rok, musí zlevnit
Reforma zdravotnictví českému výrobci léků příliš neprospěla * Pojišťovny totiž začaly hradit levnější léky jeho rivalů

Na propadu akcií loni firma Petra Kellnera prodělala miliardy korun a začátkem května oznámila, že chce Zentivu ovládnout. Představenstvo společnosti s Michalem v čele nabídku minulý pátek odmítlo jako slabou a kvůli stále nízké ceně na burze i jako účelovou.

Minulý týden kontroval i zatím největší akcionář Zentivy - největší evropská farmaceutická firma SanofiAventis. Oznámila, že hodlá nabídnout 1 050 korun za akcii, tedy o desetinu víc než PPF. „Podstatné je, že Sanofi-Aventis má jako dlouhodobý akcionář zájem o udržení rozhodujícího vlivu. Její nabídka by tedy měla být aktuálně cenovým dnem,“ uvádí Karel Potměšil ze společnosti Cyrrus, obchodníka s cennými papíry.

Kocovina z Julínka
Zatímco zájem o firmu, kterou vede už dvě desetiletí, šéfa Zentivy těší, z pokusů o reformy zdravotních systémů ve východní Evropě ho bude ještě chvíli bolet hlava. Na Slovensku zavedli před čtyřmi lety poplatky za recepty (špatná zpráva pro Zentivu), ale nová vláda je zrušila. V Rumunsku před dvěma lety začali lékaři předepisovat léky podle účinné látky a až lékárník vybral, co pacientovi vydá za přípravek. Od dubna lékaři zase vypisují konkrétní lék od konkrétní firmy. Byznys se znovu rozjíždí, byť s jinými prostředky. „My se umíme pohybovat v obou systémech, ale vždy to znamená nějakou turbulenci,“ říká k tomu Michal. Zdaleka největší turbulence však jeho byznysu připravil Tomáš Julínek, český ministr zdravotnictví. Byť jeho jméno během 90minutového rozhovoru ani jednou nepadlo, názor šéfa Zentivy na třicetikorunové poplatky u lékaře či v lékárně je jasný. „Kromě zdravotního pojištění zaplatí lidé u lékaře ze své peněženky i další peníze. To je spoluúčast, ne regulační poplatek,“ vysvětluje svůj pohled na poplatky, které ho za první tři měsíce připravily o desetinu tržeb v Česku. „Takto formulované poplatky nic neřeší. Znamená to v určité chvíli úbytek návštěv u lékaře, které se stejně později vrátí,“ dodává k tomu Michal a ukazuje na Slovensko.

Cikrt: Funguje to!
„Překvapuje mě tento opoziční slogan u pana ředitele, kterého považuji za úspěšného manažera a kultivovaného diskutéra,“ říká Tomáš Cikrt, mluvčí ministerstva zdravotnictví. „Poplatky, které jsou jednoduché a s malým množstvím výjimek, regulují trh velmi dobře,“ dodává a odvolává se například na 36procentní pokles vydaných receptů na léky placené z veřejného pojištění. „Čísla si jistě sednou, ale regulace bude účinná i v dalších měsících,“ odhaduje. Podle mezinárodního srovnání, které počátkem června vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky, se v Česku utratí v přepočtu na kupní sílu za léky o 85 procent víc než na Slovensku a z porovnávaných vyspělých států nás předběhne jen Island. Zároveň v některých základních skupinách (léky na srdce, krevní oběh) patříme k vůbec největším polykačům prášků v Evropě a jen výjimečně někde výrazně zaostáváme - zatím v tomto ohledu odoláváme bolesti a depresím. České části Zentivy, dříve firmě Léčiva, se na tuzemském trhu před reformou velmi dařilo. Jako národní výrobce léků musela často čelit i námitkám o protekci při stanovování úhrad z pojištění či kvůli zaměstnávání přítelkyně bývalého ministra zdravotnictví Davida Ratha. Dosud pokrývá Zentiva zhruba čtvrtinu trhu co do množství balení, avšak jen desetinu co do objemu peněz. Způsobeno je to především tím, že se firma zaměřuje hlavně na produkci levnějších preparátů.

Ceny léků půjdou dolů
Nyní však přichází dosud největší atak na příjmy Zentivy, ale i dalších firem v oboru. V rámci Julínkovy reformy dostal Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) mocnou zbraň, jak farmaceutické firmy připravit o potenciálně velké zisky a na jejich úkor ušetřit. Tento úřad totiž nyní rozjíždí nový způsob oceňování jednotlivých skupin léků a určování, kolik na ně maximálně pojišťovny dají. Novinkou je, že srovná cenu daného přípravku ve všech 27 zemích Evropské unie a určí maximální příspěvek podle toho nejlevnějšího, který je však zároveň dostupný v Česku. Ve farmaceutickém byznysu je běžné, že stejný lék stojí i násobně víc či míň na různých trzích. Důvodem jsou rozdílné poplatky, obraty a strategie na daném trhu. SÚKL nyní otevřel první kategorii, a to léky na vysoký tlak, od jejichž přecenění si slibuje průměrné úspory ve výši 21-31 procent. Zentiva má v této kategorii například svůj druhý nejprodávanější přípravek Lozap (loni 850 milionů tržeb ve všech státech). Úřad už také naznačil, že Zentiva má dostatečný prostor ke snížení cen, a to i u svého vůbec nejprodávanějšího léku Helicid (loni 972 milionů ve všech státech). „I z porovnání průměrné ceny výrobce v Česku a maximální ceny výrobce třeba na Slovensku vyplývá, že rozdíl je značný. U léku Helicid 20 mg je to téměř čtvrtina,“ uvedla mluvčí úřadu Veronika Petláková. „Netroufám si hodnotit, jestli je přijatelné, či nikoli, aby státní orgán říkal, že firma má možnost snižovat cenu léků. Já se také nikoho neptám, jak je možné, že je levnější koupit si škodovku v Německu či Belgii,“ říká k tomu Jiří Michal. Podle něj je tento systém chybný, protože nepočítá s různými náklady na léčiva v různých státech, povede k vyšším doplatkům a přesunu k dražším lékům. Podle mluvčí SÚKL však v Česku patří náklady na registraci léků k těm nejnižším v Evropě. Mluvčí ministerstva zdravotnictví odmítá argumenty šéfa Zentivy také. „Princip reformy je ušetřit díky levným lékům, které si může dovolit každý, a mít dostatek peněz na řešení vážných nemocí a drahých léků,“ říká Cikrt.

Kam dál?
Ne všechny změny jsou pro Zentivu k horšímu. Stát například přestal regulovat ceny tisíců léků a tím firmě dovolil po letech podle svého uvážení zvýšit ceny. Ta toho využila například u svých nejprodávanější preparátů bez receptu - léků Paralen a Ibalgin. „Vzhledem k tomu, jaký je vyvíjen tlak na zlevňování předepisovaných léků, musíme upravit cenu těch, které nejsou na předpis,“ říká šéf Zentivy. I u Ibalginu však SÚKL uvádí, že na trhu jsou výrazně levnější varianty se stejnou účinnou látkou, jako je třeba Ibumax. Další cestou, kterou Michal půjde, jsou kopie těch léků s patentem, které už mají úspěch nebo se od nich dá brzy očekávat a hodí se firmě do portfolia, které nyní cílí na srdce, žaludek, bolest, mozek a močopohlavní ústrojí. V nejbližších letech totiž vyprší celá řada patentů u těch vůbec nejprodávanějších, jako je třeba číslo jedna - Lipitor na vysoký cholesterol. „Lipitor je něco, co máme v pipeline (výrobním plánu). V některých zemích ho už máme v portfoliu, stejně jako sildenafil (účinná látka ve viagře),“ říká Michal. Pod názvem Vigrande zvedá sebevědomí tureckým mužům.

JIŘÍ ŠTICKÝ, HANY FARGHALI, Mladá fronta DNES, 23.6.2008