Němci požadují od Nokie odškodné až 60 milionů eur

Zrušit výrobu v Německu a místo toho začít vyrábět mobilní telefony v Rumunsku nebude očividně pro koncern Nokia tak jednoduché, jak se mohlo zprvu zdát. Vláda spolkové země Severní PorýníVestfálsko totiž po finském koncernu požaduje vrácení subvencí ve výši téměř 60 milionů eur. Ve svém dnešním vydání to s odvoláním na zdroje ze zemské vlády píše deník Handelsblatt.

Důvodem je skutečnost, že podle názoru zemské vlády Nokia nedodržela podmínky subvencí a nevytvořila požadovaný počet pracovních míst. Vrátit má proto nyní dotace ve výši 41 milionů eur a úroky ve výši kolem 18 milionů eur. Dnes chce zemská ministryně hospodářství Christa Thobenová koncernu zaslat dopis s ultimátem - pokud Nokia požadovanou sumu nezaplatí do konce měsíce, podá spolková země soudní žalobu.

Rozhodnutí odejít z německé Bochumi a přesunout výrobu do rumunské Cluje oznámila Nokia letos v lednu. To u zaměstnanců, odborů i politiků vyvolalo velké protesty a bouři emocí. V Německu Nokia vyráběla celkem šest procent svých mobilních telefonů. Její rozhodnutí bylo velmi překvapivé -na rozdíl od svých konkurentů si totiž vede velmi dobře. Koncern je s podílem 40 procent na trhu největším výrobcem mobilů na světě a za loňský rok vykázal rekordní čistý zisk 7,2 miliardy eur.

Vláda se zpočátku snažila Nokii v Bochumi udržet, koncern si ale stál za svým. Jako důvod zrušení výroby v Německu uvedl příliš vysoké mzdové náklady. Již před měsícem proto ministryně Thobenová signalizovala, že pokud koncern nepředloží důkazy o tom, že subvence dostal právem, bude je muset vrátit. Oprávněnost subvencí se ale Nokii prokázat nepodařilo.

Podle dohody s vládou z roku 1999 byla Nokia povinna vytvořit 2860 trvalých pracovních míst. Finský koncern nyní argumentuje tím, že jich vytvořil dokonce víc a v průměru zaměstnával 3200 lidí. Do této sumy ale započetl i zaměstnance pracovních agentur a dalších firem, které v továrně zajišťovaly například stravu, úklid či ostrahu. Pokud by se ale zaměstnanci počítali podle definice spolkové země, bylo stálých pracovních míst pouze 2300.

Nokia přesto vidí právo na své straně. »Vždy jsme tvrdili, že počet míst, která měla být vytvořena, jsme nedosáhli jen přímo ve výrobě. Proti tomu nikdo nic nenamítal,« říká Michael Bültmann z německé dceřiné společnosti Nokie.

Zda nakonec opravdu dojde k soudnímu řízení, není ale zatím jasné. Nokia by se totiž spolkové zemi mohla »odvděčit« jinak. »Podíváme se, zda při jednáních s Nokií nevzejde například možnost finanční podpory technologického parku v Bochumi či rekvalifikace pracovních sil, které dosud pracovaly pro Nokii,« cituje Handelsblatt zdroj blízký vládě.

11.3.2008, Hospodářské noviny